První Máj 2009

Vzhledem k nepřítomnosti informací o průběhu letošního místy bojovného Prvního Máje, pokládáme za důležité si alespoň zprostředkovaně přiblížit, že v Evropě i ve světě existují anarchisté, kteří nechápou, proč bychom na Prvního Máje měli cosi slavit a svoje místo nevidí na hudebních festivalech nebo akcích rekreačního charakteru. Naopak – První Máj je příležitost, abychom poměřili svoje síly a odhodlání ve střetu s utlačovateli a zjistili, jak je na tom hnutí proti státu a kapitálu. Jaká je naše síla nebo slabost, jak zapomínáme nebo si naopak připomínáme naši bojovnou minulost a co vlastně chceme, jestli klást odpor a bojovat nebo si na Prvního Máje udělat piknik a už předem všechny informovat o tom, že „Letošní anarchistické setkání u příležitosti 1. máje si nekladlo žádné velké cíle...“(http://www.csaf.cz/index.php?clanok=909).

Například obě níže zmíněné akce – pouhé střípky z hnutí odporu - spojují První Máj s jeho skutečnými kořeny a významem – s bojem proti státu a kapitálu, proti utlačovatelům. Našim životům, tráveným v tomto systému, jsou mnohem blíže, než nějaké hudební festivaly a obvyklé aktivistické kladení květin a vyslechnutí ohraného projevu plného banalit.


Řecko
V Athénách se odehrál anarchistický pochod, uspořádaný anarchisty, anarchosyndikalisty a autonomními odbory, který přilákal více než tisícovku účastníků. Průvod prošel přistěhovaleckými čtvrtěmi a pak se zastavil před budovou společnosti ISAP, na kterou zaútočil a zničil její vchod. ISAP je tramvajová společnost, která zaměstnávala Konstantinu Kounevu, imigrantku, která pracovala ve firmě jako uklízečka a stále zůstává v nemocnici poté, co na ni byl v prosinci loňského roku proveden brutální útok kyselinou sírovou. Během prosincového povstání bylo ředitelství ISAP okupováno protestující v solidaritě s Kounevou a bojem uklízeček z této společnosti za lepší život.


Horká půda v Kreuzbergu
Letošní První Máj v berlínské čtvrti Kreuzberg byl militantnější, než obvykle. Podle policejních údajů do ulic vyšlo 2500 demonstrujících z německé anarchistické a autonomní scény, kteří se nečekaně tvrdě střetli s asi 6000 nasazenými policisty. Bylo zadrženo celkem 25 lidí, z čehož jsou 4 obviněni z pokusu vraždy po útoku zápalnými lahvemi na policisty.

Celkem bylo zraněno 273 policistů. Z řad demonstrujících bylo zatčeno 290 lidí a na dalších 44 jsou vydány zatykače. Organizátoři protestů uvedli, že z řad anarchistů a autonomů bylo zraněno 136 lidí, z čehož 50 muselo být hospitalizováno. Během protestů byla spálena řada aut a kontejnerů na odpadky.

Konrád Freiberg, šéf policejních odborů GdP prohlásil, že “je pouze otázkou času, kdy při takových bouřích bude někdo zabit”.


Předehra
Prudkým srážkám na 1. Máje předcházela poměrně intenzivní kampaň útoků na novou velkoburžoazní čtvrť Rummelsburger, kde bylo 18. dubna zapáleno a zničeno nejméně pět luxusních automobilů. Stejného dne byla zničena okna na policejní stanici v Magazinstrasse v Berlíně. Objevilo se prohlášení, které obě akce označilo za symbolickou odvetu v reakci na vyklizení squatu v Erfurtu.

Den předtím přispěchaly speciální policejní jednotky na adresu bydliště berlínské senátorky pro spravedlnost Gisely von der Aue (SPD), která ohlásila podezřelou poštovní zásilku. Jak se ukázalo, tak balík, adresovaný jí osobně obsahoval pouze psí exkrementy.

Ve dvě hodiny stejného dne vpadlo do foyer Berlínské justiční správy asi 20 maskovaných demonstrantů a rozšířilo zde velké množství letáků, požadující propuštění Christiana Sümmermanna, anarchisty, vězněného kvůli militantním antifašistickým aktivitám.

Letošní střety v Kreuzbergu lze tak jasně zasadit do kontextu určitého širšího hnutí, projektu, namířeného proti státu a kapitalismu a jeho představitelům. Čím více takových přímých souvislostí a návazností bude, tím méně budou prvomájové konflikty s policií očekávaným rituálem.