Atentát na Umberta I. a masakr v Miláně

Tento týden si připomínáme výročí atentátu na italského krále Umberta I. Jak se jeden z neznámějších anarchistických atentátů odehrál a co k němu vedlo?


Gaetano Bresci

Dne 29. července 1900 se král zúčastnil atletického utkání v Monze, kde měl předat ceny vítězům. Na místo se dostavil v otevřeném kočáře. Po předání medailí a krátké gratulaci vítězům Umberto sestoupil z pódia a vrátil se do kočáru. Sotva ale dosedl, vyřítil se z davu lidí anarchista Gaetano Bresci. Revolver, kterým se Bresci oháněl, čtyřikrát zaburácel. Pouze jedna střela minula cíl. Ostatní tři kulky zasáhly královu hruď a Umberto o chvíli později umírá. Bresci je ihned zatčen.

Nejednalo se o až tak překvapivou událost. Již v listopadu 1878 na Umberta zaútočil anarchista Giovanni Passanante během přehlídky v Neapoli, v roce 1897 se jej zase v Římě pokusil probodnout nezaměstnaný kovář Piettro Acciarito. Co způsobilo takovou nenávist vůči Umbertovi? Umberto si velkou přízeň anarchistů a socialistů nevysloužil již svou podporou koloniální expanze Itálie, hlavní motivací Bresciho však byl až takzvaný Bava-Beccarisův masakr.
Během koloniálních válek v Africe došlo v Itálii ke zvýšení cen chleba. Toto zvýšení vedlo k mnoha stávkám a demonstracím, často pod vlivem anarchistických a socialistickým myšlenek. Koncem 19. století došlo k výraznému vzrůstu radikálních aktivit a to zejména v Boloni a v Lombaridii. Od jara 1898 se pak stávky a protesty šíří směrem na jih a významně se rozvíjí v Toskánsku, kde poskytly další impuls anarchistickému hnutí, jež už mělo v oblasti nemalý vliv.

Jak se ale stávkové hnutí začalo šířit zemí, vzrostla i míra represe proti němu. Počátkem května 1898 byl v Toskánsku vyhlášen stav obležení, jelikož protesty stále více začínaly nabírat podobu povstání. Anarchistický a socialistický tisk byl potlačen a dělníci byli brutálně napadáni policií. Protesty pak vyvrcholily masivní demonstrací v Miláně. Na protest proti vysokým cenám chleba se tisíce dělníku i s rodinami vydaly na pochod ke královskému paláci. Během pochodu hladoví dělníci zaútočili na několik pekařství. Když se pak přiblížili k paláci, vydal generál Bava-Beccaris jednotkám chránícím palác povel k palbě. Generál přikázal střílet na dělníky z děl a tento barbarský rozkaz si vyžádal ohromné množství obětí. Odhady počtu zabitých se různí, ale pravděpodobně se jednalo o 150 až 400 lidí, přičemž více než 1000 dalších bylo zraněno. Umberto poslal zcela necitlivě Bava-Beccarisovi blahopřejný telegram a později ho vyznamenal prestižní medailí za „prokázání ohromné služby králi a vlasti“.

Právě tento masakr a králova bezohlednost vedli Bresciho k atentátu. Tou dobou byl Bresci v emigraci a o událostech se doslechl ve městě Paterson v USA, kde pracoval jako tkadlec hedvábí a kde také pomohl založit anarchistický časopis. Protože byl jedním z nejaktivnějších dopisovatelů, jeho soudruzi z redakce byli poněkud překvapeni, když je Bresci požádal o vrácení peněz, které na tisk časopisu zapůjčil, své záměry jim však pochopitelně odmítnul vysvětlit.

Po návratu do vlasti si Bresci opatřil revolver a začal trénovat střelbu. Když se dozvěděl o králově cestě do Monzi, vydal se tam také a po několik dnů sledoval pohyb krále a jeho společnosti. Příležitost se mu naskytla 29. července. Těsně po atentátu okolostojícím lidem řekl: „Nezastřelil jsem Umberta. Zabil jsem krále, zabil jsem princip.“ Stejně jako mnohé další anarchistické atentátníky před ním i po něm, také Bresciho dohnal k jeho činu nesmírný akt brutality namířený proti pracujícím.


Bresciho obhajoby se ujal známý anarchista a právník Francesco Severino Merlino. Soud v Miláně nakonec vyřkl ortel doživotní těžké práce v Santo Stefano. V tomto nechvalně proslulém ostrovním vězení skončilo opravdu velké množství anarchistů i socialistů. Ani ne po roce byl Bresci nalezen ve své cele oběšený, jeho tělo bylo strážci vyhozeno do moře. Oficiální verze mluví o sebevraždě, okolnosti Bresciho smrti jsou ale nejasné a existuje silné podezření, že byl zavražděn svými strážci. Záznamy o Bresciho životě o něm vypovídají jako o citlivém muži, který jen těžce nesl nespravedlnost a zločiny spáchané na pracující třídě.

Zpracoval Max



Zdroje:
Rodney Castleden: Atentáty které změnily svět
http://libcom.org/history/bresci-gaetano-1869-1901
http://libcom.org/history/1900-assassination-king-umberto-i-italy