roh.png(368 b)
recko napis.png(18 kb)
 AKA dokumentyHnutíTeorieHistorieProfilyRozhovoryOstatníKulturaEkologie
NázevAutorVloženo
Generální stávka v Oslavanech r. 1920m.4.5.2010
Poslední práce Petra Alexejeviče KropotkinaPetr A. Kropotkin4.1.2010
Atentát na Umberta I. a masakr v MiláněMax29.7.2009
Anarchisté v boji proti fašismu a nacismuJosef Král (Solidarita č.9, 1999)27.4.2009
Sibiřská machnovština?Frank Mintz (Organise!, č.62)24.1.2009
Revoluční hnutí v Rusku 1871-1881S.Stepňak2.11.2008
Historie 1.májeAnarchist Federation1.5.2008
Mezinárodní den ženPetr Vzpurný (PR6)8.3.2008
Zaprodaná revoluceIgor Podšivalov9.1.2008
Anarchistické povstání v Brazílii v roce 1918z časopisu „Inny Šwiat“26.12.2007
Z historie dělnického hnutí na ÚsteckuJ. Vorlíček10.6.2007
Barcelonská činžovní stávka 1931Dermot Sreenan (WSM)4.3.2007
Ludlowský masakrPW (Svobodná mysl 1997)23.1.2007
Přátelé Durrutiho žalujíPřátelé Durrutiho9.7.2006
Revoluční poselství "Přátel Durrutiho"Georges Fontenis9.7.2006
Asturijská komunaCNT (říjen 93)1.3.2006
Mládež a nacisté - Edelweiss PirátiAnarchist Federation (Organise!, č. 53)12.12.2005
Koloniální doba a nezávislostA-tak (č.3, léto-podzim 2000)12.12.2005
Jak vzniklo AA Cappely (č. 12)12.12.2005


GENERÁLNÍ STÁVKA V OSLAVANECH R. 1920

Celou stávku odstartoval spor o Lidový dům v Praze mezi reformistickou pravicí a levicí v sociálně demokratické straně, který vyústil ve vyhlášení generální stávky, která na pozadí mezinárodních událostí hrozila vypuknout v rozsáhlé povstání proti kapitalismu. Díky zradám uvnitř vedení levice však tato snaha ztroskotala. Po celé zemi se nejen stávkovalo, ale na venkově docházelo k zabírání statků zemědělskými dělníky, vytváření výrobních samospráv a na Kladně, Hodoníně a Oslavanech dokonce došlo i k ozbrojení proletariátu a převzetí kontroly nad městy do rozdrcení armádou a četnictvem první republiky. Nechybělo mnoho a mladé Československo mohlo zažít revoluci jako v Rusku, Německu, Maďarsku atd. atd. Otázkou však zůstává nakolik by tato šance měla naději na úspěch když ve zmiňovaných zemích byla kontrarevoluce už v plném proudu…



Uhelná elektrárna v Oslavanech zásobovala elektřinou téměř celé Brno takže se podařilo na celé sledované období vyřadit z provozu jedno z největších průmyslových center země (tehdy ještě rozsáhlý textilní a strojírenský průmysl). V pátek 10. 12. proběhla v Oslavanech celodenní stávka a v neděli po návratu dělnických delegátů z bouřlivých schůzí v Brně bylo rozhodnuto ve stávce pokračovat s cílem socializace průmyslu i celé společnosti. V pondělí celý uhelný revír od Rosic po Oslavany stál. Všichni spěchali na tábor lidu v Oslavanech. Tam když se dělníci dozvěděli, že v noci oddíl vojska zabral elektrárnu a zatkl dělnické předáky se dal dav v počtu asi 5 000 lidí na pochod k elektrárně. Cestou odzbrojil skupinu četníků a zmocnil se prvních zbraní. Elektrárnu obstoupil ze dvou stran, odzbrojil vojáky a policisty a obsadil ji. Mezitím přijel na nádraží, které je dosud u elektrárny kontingent vojska k ochraně stávkokazů. Dělníci naskákali ještě do jedoucí vlakové soupravy a bez jediného výstřelu všechny vojenské posily odzbrojili a zatkli. Kořist revolucionářů byla 4 kulomety. 305 pušek a 25 000 nábojů. Dělníci vytvořili bojový štáb a vyslali hlídky do okolí, které měli hlásit pohyb vojska. Dodávka proudu pro Brno byla definitivně přerušena…

Mezitím probíhaly podobné události v Hodoníně, na Kladně, v Třebíči atd. což mladý buržoazní stát dost vyděsilo. Jen do Oslavan bylo opětovně vysláno na 1 500 plně ozbrojených vojáků. Ti v úterý ráno začali vojenskou operaci na obklíčení odbojných hornických Oslavan. K tomu si vojáci přivezli dokonce i děla!!! Jako demonstraci síly povolali dokonce i tři bojová letadla. Ironií osudu jedno z nich při přistávání havarovalo a pilot se těžce zranil v obličeji… Bojová síla buržoazního státu musela být jistě impozantní.

Nejdříve obsadili důl Kukla a poté se přes drobná ohniska odporu dostali i k elektrárně, a v okamžiku silného protiútoku armády se dělníci po krátkém boji vzdali. Jeden četník a osm dělníků utrpělo v boji zranění… Na 220 revolucionářů putovalo v transportech k sobě připoutaní řetězy do věznic v Brně na Cejlu a na Špilberku. Někteří tam skončili na několik let …


Elektrárna v Oslavanech ve dvacátých letech




AKA