Teroristické útoky byly velkou krutostí. Co do rozsahu nemohou dosáhnout úrovně mnoha jiných, například Clintonova bombardování Súdánu bez věrohodného důvodu, které zničilo polovinu jeho lékařských zásob a zabilo neznámé množství lidí (nikdo neví kolik, protože USA zablokovali vyšetřování OSN a nikdo se nestaral o to je nějak přesvědčit). A to nemluvíme o mnohem horších případech, které snadno vytanou na mysli. Ale není pochyb o tom, že toto byl strašný zločin. Přímými oběťmi jsou jako obvykle pracující lidé: vrátní, sekretářky, požárníci atd. Je pravděpodobné, že dojde k drtivému úderu na Palestince a další chudé a utlačované lidi. Stejně pravděpodobný je další následek: přísné bezpečnostní kontroly s mnoha možnými následky na podkopané občanské svobody a vnitřní svobodu.

Události dramaticky odhalily pošetilost projektu “raketové obrany.” Jak bylo jasné celou dobu a na co upozorňovalo mnoho strategických analytiků: pokud někdo chce způsobit USA ohromné škody, včetně zbraní hromadného ničení, je vysoce nepravděpodobné, že by to provedl raketovým útokem - to by zaručilo jeho okamžité zničení. Je zde mnoho nesrovnatelně jednodušších cest, které jsou v podstatě nezastavitelné. Ale nynější události budou velice pravděpodobně zneužity k zvyšování tlaku na rozvíjení tohoto systému a jeho uvedení do praxe. “Obrana” je slabá záminka pro plány na militarizaci vesmíru a s dobrým PR dokonce i nejfalešnější argumenty budou u zděšené veřejnosti brány vážně.

Krátce řečeno, zločin je dárkem pro pravicové válečné štváče, kteří doufají v použití síly na kontrolu jejich hájemství. To dokonce odstrkuje i pravděpodobné akce USA, a to, co spustí - pravděpodobně více útoků jako byly tyto, nebo horších. Očekávání jsou více zlověstné, než byly před tímto posledním zvěrstvem.

Máme možnost výběru jak reagovat. Můžeme se odhodlat k ospravedlnitelné hrůze, nebo se můžeme snažit pochopit co mohlo vést k těmto zločinům, což znamená pokusit se proniknout do myslí pravděpodobných pachatelů. Pokud si vybereme druhou možnost, podle mého názoru nemůžeme udělat lépe než naslouchat slovům Roberta Fiska, jehož přímé znalosti a vhled do záležitostí regionu je nepřekonatelný po mnoha letech vynikajícího zpravodajství. Popisuje “bezbožnost a děsivou krutost zlomených a pokořených lidí,” píše, že “ to není válka demokracie s terorem, čemu bude svět mět věřit v příštích několika dnech. Je to také o amerických raketách ničích palestinské domy a vrtulnících USA střílejících rakety na libanonské ambulance v roce 1996, o amerických granátech vybuchujících ve vesničce Oana či o libanonských milicích placených a oblékaných americkým spojencem Izraelem, které unášeli, znásilňovali a zabíjeli na svých cestách skrz uprchlické tábory.” A mnohem více. Opět, máme výběr: můžeme zkusit porozumět, nebo odmítnout a přispět tak k tomu, že se pravděpodobně brzy stane něco mnohem horšího.